
...jako puzzle? To by jsem se skvělě doplňovali.
Chtěl jsi, abych o tobě napsala viď, že se chceš o sobě něco dozvědět z mého pohledu. Tak dobře. Jsi tvrdohlavej a nemáš rád, když ti někdo říká co máš dělat, nerad se hádáš, i když to umíš perfektně, radši odejdeš než, aby to bylo ještě horší. Jsi to prostě ty. Člověk, do kterého jsem se před několila lety, jako malá holka zamilovala na první pohled. Trvalo to několik let než jsem se z toho vzpomatovala a mluvila o někom jiným než o tobě.
Je to, jako pohádka, že se nakonec tý malý holčičce splnilo přání a ona po osmi letech dostala svého prince. Sice už trošku povyrostla a je z ní teď větší holčička, ale svýho prince miluje pořád stejně a možná ještě víc než tenkrát. A jedno ví jistě, že stejně, jako v pohádce chce se svojí láskou žít šťastně až do smrti...a když ne do smrti, tak alepoň, tak dlouho, jak to s ní její princ vydrží. Protože ta holčička je taky tvrdohlavá a ráda si dělá věci po svém a nerada uznává, že udělala chybu.
Dneska se ta holčička poučila...
Chci, aby jsi věděl, že by mě strašně bolelo, kdyby se mezi náma něco stalo, kdyby jsi mě přestal milovat, kdyby jsem už nebyli spolu. Ty jsi ten nejlepší princ mího života a já o tebe nechci přijít. A i kdyby jsme se neviděli třeba měsíc...budu tě pořád stejně milovat!
Tvoje malá princezna...♥
Já právě vůbec nevim jak se ten obcho jmenoval.. ale Nosferatu to myslim nebyl.. byl to obchod v jedný ulici uplně na začátku Václavskýho náměstí. ;) Ale ty sarapatičky k Vánocum sem koupila v Bontonlandu. :)